Mistrovství světa v ledním hokeji, Brno, květen 2030. Probíhají závěrečná minuta poslední třetiny finále Česko – Švédsko. Pravý obránce získal v naší třetině puk a rychlou přihrávkou nahrává k půlicí čáře, kde puk přebírá levé křídlo s číslem 25. Krásně si obhodil obránce a dostává se mezi kruhy. Rychlým švihem posílá puk nad pravé rameno švédského gólmana, přesně do horního růžku. Góóóól. I přes snahu druhého obránce blokovat střelu, Česko se ujímá vedení dva jedna patnáct sekund před koncem třetí třetiny. A jsme mistři světa 2030. A kdopak bude mít na dresu číslo 25. Náš bývalý žák Tomáš Petrčka.

Vítám Tě, Tomáši, v naší sportovní redakci. Našim hokejovým fanouškům jen připomenu, že jsi ročník 2009. Jaké byly tvoje první hokejové krůčky?  

„Moje první hokejové krůčky jsem začal ve věku tří let (2012), tatínek mě vzal na zimní stadión do Velké Bíteše, kde byla skupina skvělých trenérů, kteří se maximálně věnovali dětem. Pod vedením těchto trenérů jsem se rychle zdokonaloval v bruslení a za měsíc poctivého trénování, jsem vzal do rukou hokejku a začal trénovat první hokejové dovednosti s pukem“.  

Tak to byl raketový start do ledního hokeje. A kdy jsi začal hrát za mladší přípravku?

„V sezóně 2013–2014 Jsem byl zařazen do mladší přípravky Hokejového klubu Piráti HC Velká Bíteš, kde jsem hrál se staršími spoluhráči – soutěž Vysočiny, kde byly týmy například Třebíč, Velké Meziříčí, Pelhřimov, Humpolec, Žďár atd.“.

Jak dlouho jsi hrál za mladší přípravku?

„Jenom jednu sezónu. Další, 2014–2015, jsem už byl zařazen do starší přípravky. Po ukončení první sezóny, jsem byl nominován na mezinárodní velký turnaj mladších žáků do Rakouského hlavního města Vídně. Zde jsem dostal první diplom za vstřelené branky od starosty městské časti Vídně, diplom za nejmladšího účastníka turnaje“.

Tak to byl obrovský úspěch, protože pokud dobře počítám, tak to jsi chodil do mateřské školy. Předpokládám, že jsi v další sezóně začal hrát rovnou za mladší žáky. Je to tak?

„Ano. V sezóně 2015–2016 jsem již nastupoval v týmu HC piráti Velká Bíteš v kategorii mladší žáci pod skvělým trenérem panem Milanem Dvořákem, byli jsme dobrá parta malých hokejistů. V roce jsem 2016 jsem byl za Bítešský hokejový klub nominován do ankety sportovce roku v kategorii do osmnácti roků, tuto soutěž jsem vyhrál a pro vysoký počet hlasů jsem se stal i celkovým vítězem sportovce roku, toho si velice vážím.

Zpětně se připojuji ke gratulaci. To se povede málokomu, přitom jsi začal chodit do základní školy. A jak se Ti dařilo v mladších žácích?

V další sezóně, 2016–2017, jsem přestoupil do Velkého Meziříčí, do kategorie starších žáků. Byli tam o tři roky starší spoluhráči, dobře jsem zapadl do týmu a časem jsem nastupoval v prvním útoku. Velice kvalitní tréninky vedli trenéři pan Ivo Dostál (bývalý hráč HC Škoda Plzeň) a pan Libor Mašek.

V té době jsi navštěvoval základní školu, první stupeň, a přitom jsi válel za starší žáky. A ještě k tomu v první „lajně“. Jak dlouho trvalo tvé působení v HC Velké Meziříčí?

Tři sezóny. V létě roku 2019 jsem přestoupil do hokejové akademie Komety Brno, zde se hraje soutěž: Liga České republiky.

Tak tomu říkám vzestup směrem nahoru. Tak nám řekni, jak se Ti daří v Kometě?

V sezóně 2019/20 a 2020/21 hraji v Lize České republiky ročníku 2009. V Kometě Brno jsem pátou sezónu občas jsem nominován i do starších ročníků. V předchozích dvou sezónách (21/22 a 22/23) jsem nastupoval i do Ligy České republiky ročníku 2008. V Kometě mám trenéry pana Zábranského, Moskala a Tomáše Malce.

Prošel jsem web Komety a nedivím se. V sezóně 2023/24 válíš v Extralize České republiky ročníku 2009. Hraješ na postu útočníka, máš výšku přes 180 cm. V brněnském derby s Warriors jsi patřil mezi nejlepší hráče zápasu. V rozhovoru po zápase jsi to přesně vystihl: „Prostě mi to tam padá“. Řečeno krátce, ale výstižně.

To nejdůležitější si nechávám na závěr. Aby se z tebe stal tak úspěšný hokejista v mládežnické kategorii, co všechno pro to musíš udělat?

Hokej hodně náročný na tréninky a zápasy. Trénujeme čtyři až pět jednotek za týden, vždy dvoufázově, hodina na ledové ploše a hodina, jak se na hokeji říká na sucho, to je posilovna, atletika, strečink.

Tréninky jsou v odpoledních hodinách, ale také brzy ráno, kdy musím být na tréninku již v 5:30. Vstávám v 4:20 hod a před pátou už jedu do Brna, to je hodně náročné.  Hraji v první lajně, kde mám dva spoluhráče ze Slovenska.

Tomu se říká dril. A poslední otázka je k probíhající Extralize České republiky 2023/24. Jak se daří Kometě?

V soutěži je osmnáct týmů z celé republiky rozdělených do tří skupin A, B, C, Kometa je ve skupině C. V jednom týdnu odehrajeme dvě mistrovská utkání. Soutěž, kterou hrajeme je Extraliga devátých tříd.

Celou sezónu jsme na prvním místě tabulky skupiny C a vedeme s deseti bodovým náskokem nad druhým HC Třinec, a tak máme jistý postup do play off, kde se utkají mužstva umístněné na 1 až 4 místě skupin A, B, C, to je 12 týmů o titul mistra České republiky.

Velkým úspěchem byla moje nominace do republikového výběru talentované mládeže, kde jsem nastupoval do přípravných utkání za Jihomoravský Kraj.

A podařilo se mě probojovat do základní sestavy Jihomoravského kraje na Mistrovství České republiky ročníku 2009, které se uskutečnilo v druhé polovině ledna na zimních stadionech ve Zlíně a Vsetíně.

A jak dodal Tomáš na konec: „Tak nějak stručně vypadá život mladého sportovce, hokej mám moc rád, tak se těším na každou další šanci a příležitost“.

Děkuji za rozhovor a za naši školu přeji hodně sportovních úspěchů.

Nick, redaktor Zbraslavských sportovních listů